Éro nebo samotářka? Ženy jsou všechny emoce, nejenom divokost nebo les a tepláky, říká Erika Stárková

Je Erika Stárková spíš „éro“ nebo samotářka? "No, obojí," odpovídá na tuto otázku se smíchem a dodává: „Ženy jsou všechny emoce, nejenom radost a divokost nebo les a tepláky."

K pozlátku a slávě, která je s hereckou profesí občas spojena, se vyjadřuje spíš skepticky a spíše než slávu uznává pokoru. Zlom podle ní nastal s mateřstvím: „To člověk začne řešit úplně jiný věci a divadlo jde stranou. A já vlastně jsem fakt s Almou už tři roky doma. I když občas si samozřejmě odskočím něco zatočit.“

Přestože mateřství změnilo její priority, herectví pro ni vždycky znamenalo hodně. Osud jí přál a na uměleckou školu ji připravovala sama Simona Stašová, o které Erika mluví jen v superlativech. Na konzervatoři a později na JAMU potkala skvělé pedagogy a Brno vnímá jako ideální místo pro rozvoj hereckého řemesla.

Příchod do Prahy pak nebyl hladký. Musela se živit různými brigádami, od barmanky po pokojskou. Práce za barem jí paradoxně umožnila být stále v kontaktu s divadelním prostředím, protože tam po premiérách chodili její kolegové.

Když už se zdálo, že se její herecké sny naplňují a měla hrát v muzikálu Chicago ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, osud jí zamíchal kartami. Musela na operaci štítné žlázy, která ovlivnila její hlasivky. Čekal ji rok logopedie a učení se mluvit. "Naše tělo je neuvěřitelně schopné jakékoliv regenerace," konstatuje s úlevou, že se jí hlas vrátil, a možná i silnější.

Zpětně si uvědomuje, že v období před nemocí "strašně makala" na úkor sebe sama. Zlom přišel s úspěchem seriálu Most! a následnou popularitou. "Vůbec nikdo netušil, co z toho vyleze," vzpomíná na nečekaný zájem veřejnosti, který jí začal omezovat svobodu. "Všechno má mít nějakou míru. A když je to moc, tak je to pak i nepříjemné."

Postupně se ale situace uklidnila. Dnes si Erika role nevybírá, je ráda za každou příležitost a věří na intuici: "Srdce ti dá odpověď do tří vteřin a potom už je to jenom mozek." Tak tomu bylo i v případě inscenace Lazarus, za kterou získala Thálii.

Poslechněte si rozhovor o životě a všem, co přináší, s Erikou Stárkovou, do kterého se snaží říci své i její malá dcera Alma. Třeba to, že ona bude v životě baletkou, nebo že má sukýnku, nebo to, že už je potřeba s rozhovorem skončit, protože je čas na pohádku.