Držíme ti místo u stolu, vzkazovali J. E. Fričovi přátelé. Jejich dopisy vyšly ve sborníku

25. únor 2022

Knižní sborník je poctou básníkovi, esejistovi, nakladateli a organizátorovi undergroundových akcí, který byl za svůj blog nominován na cenu Magnesia Litera.

Vydavatelství Ears and wind publikovalo nedávno knihu nazvanou Držíme ti místo u stolu. Tím, kdo v roce 2015 u stolu v hospodě, případně nonstopu, svým přátelům dlouho chyběl, byl Jaroslav Erik Frič (14. srpna 1949 Horní Libina u Šumperka – 24. května 2019 Brno) – básník, esejista, hudebník, nakladatel a organizátor undergroundových koncertů, čtení a festivalů. Právě jemu je knížka věnována. Sborník textů a fotografií obsahuje dopisy přátel Jaroslavu Eriku Fričovi do hradecké nemocnice. Mezi pisateli jsou Petr Hruška, Vladimír Lábus Drápal, Ivan Motýl, Eva Klíčová, Miroslav Fišmeister, Antonín Mareš a další. Fotografie pocházejí částečně z pozůstalosti Jaroslava Erika Friče – ty dala k dispozici Anna Švehláková. K nim pak byly dohledány další od fotografů, kteří básníka fotili na různých kulturních akcích, případně od básníka Pavla Petra.

Alena Blažejovská natočila rozhovor s editorem knihy Janem Bartoněm: „Pro mě byl Erik převážně kamarád,“ vysvětluje. „Registruju ho až od konce 90. let z akcí u Ivana Martina Jirouse, řečeného Magor. Seznámili jsme se v roce 1999 na Skleněné louce, kde Erik Frič dělal večery Potulné akademie, a krátce nato, 2002, 2003 jsem s ním začal spolupracovat na dramaturgii těchto večerů. Později se přesunuly do jiných klubů, ať to byl Sucháč či Boro.“

Jan Bartoň už dříve pořádal rockotéky i menší koncerty v Kyjově, odkud pochází. Když se přestěhoval do Brna, seznámil se díky akordeonistovi Radimu Babákovi s J. E. Fričem. „On trval na tom, aby žádný ten večer neabsentoval. Občas se ale stávalo, že ze zdravotních či jiných důvodů neměl jak to naplnit, tak jsem mu s tím pomáhal,“ vysvětluje Bartoň.

Jaroslav Erik Frič

Na přelomu let 2012 a 2013 už dvanáctý ročník festivalu poezie Potulný dělník (který probíhá stále i po Fričově smrti) nemohl jeho zakladatel pořádat, protože ležel v nemocnici ve Zlíně. A jelikož předpokládal, že bude muset být v nemocnici stále častěji, požádal své přátele včetně Jana Bartoně, aby mu s organizací pomáhali.

Editor knížky Držíme ti místo u stolu dále vypráví, že vznik sborníku inicioval ostravský básník Petr Hruška. Byl to on, kdo v době hospitalizace J. E. Friče oslovil třicítku osobností, aby mu do hradecké nemocnice posílali povzbuzující dopisy. „Mnozí z nás, například já, poslali ty dopisy Erikovi přímo. Ty ve sborníku nejsou, protože je nemáme. Ale ty, které lidé poslali přímo Petru Hruškovi, měl archivované. Na vydání jsme se domlouvali ještě za Erikova života, věděl o tom, že to bude vydané. Dopisy dal svému příteli Johnu Bokovi, který mi je pak předal k vydání,“ objasňuje editor.

V době, kdy vznikly tyto povzbuzující dopisy, na tom byl J. E. Frič zdravotně asi nejhůř. Lékař hradecké nemocnice Jan Maňák dával údajně básníkovi jen dvacetiprocentní šanci na přežití. „Petr Hruška naznal, že by to chtělo nějaký podnět, aby se toto procento zvýšilo,“ vzpomíná Jan Bartoň.

Jaroslav Erik Frič byl v inkriminované době v roce 2015 v kómatu, postupně se však jeho stav začal zlepšovat. Jan Bartoň vypráví o svých tehdejších návštěvách v hradecké nemocnici. „Byl příjemně překvapený, že kulturní akce, které pořádal, dál probíhají, i když leží v nemocnici.  A stále probíhají, stále vydáváme noviny Uši a vítr, které Erik založil před více než dvaceti lety. Doposud je vydáváme pětkrát do roka.“

Více si poslechněte v rozhovoru. V magazínu Zelný rynk zazní i nahrávka Jaroslava Erika Friče z kompaktního disku A smrt je stéblo trávy (Guerilla records 2020) a ukázka z knížky v podobě dopisu Vladimíra Lábuse Drápala, který přečte Viktor Skála.

Spustit audio

Související