Dokument: Těžba kryptoměn v Čechách. V používání virtuálních peněz jsme velmocí

11. září 2019

Kdybyste zavřeli oči, zní to jako byste stáli u Niagarských vodopádů a poslouchali jejich šumění. Ve skutečnosti jsme ale v bývalé tabačce v Hodoníně, kde stojí desítky stojanů se servery těžící kryptoměnu ethereum.

Kryptoměna jsou virtuální peníze a Česko se v jejich používání stalo světovou velmocí. V Praze je například vůbec nejvíc míst ze všech velkoměst světa, kde lze platit nejznámějším bitcoinem. Z tuzemska také pochází firma, která jako první na světě vymyslela společnou těžbu kryptoměn, takzvaný těžební pool, a také unikátní peněženku zvanou Trezor.

Z garáže do haly

Vraťme se ale do bouřící tabačky, kde se i v zimě naplno větrá, aby se odvedlo teplo sálající z grafických karet. Jejich správcem je firma Invictus Mining, kterou založil před pěti lety Vladimír Vencálek. Tehdy si pořídil první grafické karty, když na informace o nové měně ethereum narazil na internetu.

Ivan Studený zkoumá stojan se servery

„První sestavu jsem si postavil tady. To bylo ze dřeva,“ ukazuje Vladimír Vencálek na svůj stůl v pracovně pražského domku, kde s rodinou žije. Sestava šesti grafických karet po vychytání různých much začala skutečně ethereum těžit a během měsíce a půl se díky vzrůstu jeho ceny na burze zaplatila. „Chytla mě zlatá horečka,“ popisuje s úsměvem mladý brýlatý muž, který do té doby s kamarádem prodával software.

Těžit tak začali chtít i jeho známí, takže se nakonec z kanceláře musel s desítkami grafických karet přestěhovat do garáže. A když i ta už začala být na regály s kartami malá, začal hledat větší prostory a k tomu rovnou i elektrárnu. Zavolal tehdy do firmy NVT, s níž dělali energetické testy.

„Říkal jsem řediteli té sekce: ‚Prosím Vás, Vy máte elektrárny, dejte mi nějakou.‘ A on na to: ‚Vladimíre, na co by Vám byla elektrárna?‘ Řekl jsem mu, že mám plnou garáž (serverů) a musí to ven, nebo mě vyhodí manželka,“ směje se Vencálek. Dnes jeho firma Invictus Mining patří mezi lídry evropského těžebního servisu.

Tvůrce kryptoměnové peněženky

Těžit přímo bitcoiny se už kolem roku 2010, tedy krátce na to, co jejich zdrojový kód zveřejnil tajemný Japonec Satoshi Nakamoto, pokusil další počítačový nadšenec, Marek Palatinus přezdívaným Slush. 

Bitcoinová bublina splaskla, popularita kryptoměn bude klesat, předvídá ekonom

Bitcoin, kryptoměna

V loňském roce nejspíš splaskla bublina na trhu s kryptoměnami. Bitcoin – největší a nejznámější z nich – ztratil 80 % své hodnoty, na konci roku 2017 přitom stál skoro 20 tisíc dolarů.

„Tehdy nebyly žádné magazíny, kde by si člověk o bitcoinu nějakou populárně naučnou informaci přečetl. Všechno to bylo pro nerdy, pro počítačové nadšence. Ale já jsem do toho nějak zapadnul a nadchlo mě to,“ vypráví Marek o své cestě ke světovému vynálezu, takzvanému těžebnímu poolu. „Nešlo o ty peníze, nadchla mě technologie. Zkusil jsem si těžení, ale nevytěžil jsem vůbec nic,“ popisuje své začátky.

Nechtěl však, jak říká, z rozvíjející se těžby vypadnout a koupil si lepší počítač. A pak ho napadlo, jak těžbu udělat efektivnější. S kolegy vymyslel těžební pool, který pojmenoval Slush pool. „Lépe se to dá představit asi tak, že člověk nezapojí svůj počítač přímo do bitcoinové sítě, ale zapojí ho právě do poolu, což je v podstatě cloudová služba. Ta v bitcoinové síti funguje jako jeden miner, ale zároveň spravedlivě rozděluje odměnu těm, kteří se těžby účastnili. Je to takové bitcoinové JZD,“ vysvětluje mladý muž v bílém triku a džínsech, jehož Slush pool je i dnes v obrovské konkurenci tisíců dalších poolů třetí největší na světě.

Jeho dalším vynálezem je pak kryptoměnová peněženka Trezor. Vypadá jako klíč k dálkovému zamykání na auto a její princip stojí na tom, že si citlivé kódy, takzvané privátní klíče, ke svému virtuálnímu majetku na účtech vyvedete díky tomuto zařízení ven z počítače. Napadnout takovou peněženku a vykrást účet hackery je pak mnohem těžší než obvykle. Trezor má velký úspěch a dnes se prodává v desítkách zemí světa.

Kam s teplem?

Kromě správného zapojení grafických karet či ochrany vlastního majetku je tu ale ještě jedna věc, která by stála za to vyřešit. A to je obrovská spotřeba elektřiny na těžbu, kdy se její velká část pak formou tepla vypouští okny do vzduchu. Podle Vladimíra Vencálka se těžaři také snaží vymyslet, co s tím. „Máme projekt, kde bychom tepla mohli mít tolik, že bychom jím vytápěli skleníky a také ho dodávali do místních městských lázní,“ naznačuje.

Redaktorka Jana Klímová mezi servery

Podle Marka Palatinuse by pak zase další vývoj mohl jít tím směrem, že se bitcoinové čipy zabudují místo topných spirál do kotle a ten bude vytápět dům. „Místo toho, abyste vy platila za tu spotřebovanou energii, tak vám přijdou dvě stovky za to, že jste vytěžila bitcoiny,“ uvažuje o možné budoucnosti.

Podle další významné postavy české kryptokomunity Karla Fillnera ale není otázka, zda má těžba kryptoměn při obří spotřebě elektřiny vůbec smysl, vlastně ani na místě. „Já se vás zeptám jinak: nepřijde vám bláznivý, že se miliony, možná miliardy lidí dívají třeba na finále Ligy mistrů nebo Super Bowlu v Americe, a kolik energie se tedy spotřebuje na ty plazmové televize? A jen proto, že se tam X hráčů honí po hřišti za nějakou mičudou?“ reaguje Karel Fillner, kterému se v komunitě přezdívá krpytoevangelista neboli šiřitel kryptotechnologií. Nejde tady totiž zdaleka jen o alternatiní peníze, pro mnoho lidí je to životní filozofie – kryptoanarchie.

Káva bez účtenky s EET

Bitcoin je typická spekulace, navíc podporuje světovou šedou ekonomiku, tvrdí ekonom

bitcoiny

Za loňský rok přinesl bitcoin svým majitelům více než 1000% výnos. Skeptikové se ale domnívají, že jde jen o nafouklou bublinu, která brzy splaskne. Jaký osud čeká bitcoin a další kryptoměny? Jde o platidla budoucnosti, nebo je lepší je co nejrychleji prodat?

S Karlem Fillnerem jsme se setkali v holešovickém domě nazvaném Paralelní Polis, kde také oficiálně sídlí Institut kryptonarchie, tedy filozofie o svobodě lidí v reálném i on-line světě. „Celý tento dům je koncept svobodné společnosti, který se snaží vytvářet věci nezávisle na státu. Neznamená to, že jsme tady anarchistická jednotka a priori proti všem. Snažíme se prostě ukázat, že jde spoustu věcí dělat i bez zásahů státu a dotací. Vytváříme takový ostrůvek pozitivní deviace, do kterého samozřejmě patří i kryptoměny,“ vysvětluje Fillner.

Všechno jsme probrali a zvedáme se k odchodu. V kavárně Paralalelní Polis pochopitelně nic jiného než kryptoměnu „neberou“, a tak za nás kávu zaplatí Karel Fillner křemíkovým čipem, který má zavedený pod kůží na ruce a v němž má nahranou peněženku s litecoiny. Pochopitelně je platba i bez účtenky se státní elektronickou evidencí tržeb, protože tu kryptoanarchisté neuznávají. 

Spustit audio

Související