Dobrá tma Jana Kondziolky. Dokument o tom, že správně zbláznit se dá i do tmy
„Já že jsem blázen? Ne. Blázni jsou ti, kteří sedí na gauči, pijí pivo a nic nedělají.“ To říká protagonista dokumentu, který před šesti lety inicioval vznik Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Lásku ke hvězdám v něm probudila kniha Jiřího Grygara Země ve vesmíru a nekonečně dlouhé večery na chatě v Kunčicích pod Ondřejníkem, kam povinně jezdil se svými rodiči. Co dělat? Dívat se na oblohu a učit se znát jednotlivá souhvězdí.
Na dráhu profesionálního astronoma se ale nevydal. Jak sám přiznává, matematika mu nikdy nešla. Nakonec se vlastně nechtěně stal zdravotní sestrou. A tak když se v roce 2012 rozjel do oblasti kolem horských vesnic Staré Hamry a Bílá a začal lidem povídat o tom, jak je tma důležitá, měli ho za blázna.
Oblast tmavé oblohy?
Proč vyhlašovat jakousi oblast tmavé oblohy, komu to prospěje? Co z toho budou mít? Jeho zapálení pro věc ale bylo natolik silné, že je nakonec přesvědčil. Pochopení našel pak zejména u manželů Ranochových, majitelů hotelu Charbulák na beskydském hřebeni Grúň.
Pomohla mu i práce zdravotní sestry v karvinské nemocnici. Ranochovi totiž bývali lékaři a v karvinské nemocnici před emigrací taky pracovali. I oni ho měli za blázna, ale za toho správného.
Od té doby zde mají astronomové dveře otevřené a hotel Charbulák slouží jako zázemí pro pořádání jejich seminářů. Jarních astronomických dnů a podzimních Nocí vědců. K samotnému vyhlášení Beskydské oblasti tmavé oblohy pak došlo 4. března 2013.
Black out cvičení
V dokumentu nahlédneme nejen do dění v Beskydské oblasti tmavé oblohy, ale i do soukromí tohoto neúnavného mladého muže. Tma je pro něj skutečně důležitým tématem. I doma se snaží omezit světelné znečištění na minimum, vykázat co nejmenší energetickou stopu a být do značné míry soběstačný.
Na své farmě chová slepice, králíky i kozy, pěstuje brambory a zeleninu. Dokonce jde tak daleko, že své rodině uspořádal black out cvičení. Co se stane, když se ocitneme bez všech distribuovaných energií? Jak se připravit? Jak dlouho utáhnou běžný provoz domácnosti jen z vlastních zdrojů? V tom už mají po jednom podzimním cvičení jasno.
Domácí lovec meteorů
Práce zdravotní sestry, organizace astronomických seminářů, farmaření, rozrůstající se rodina. Zdá se, že do denního programu Jana Kondziolky se už nic dalšího nemůže vejít. Ale on své celoživotní lásce, astronomii, nezůstává nic dlužen ani v soukromí. Na střeše domu má nainstalovanou kameru a s její pomocí se vydává na dobrodružnou dráhu lovce meteorů.
Ještě než se stal poprvé otcem, chodil rád mezi lidi na náměstí či před supermarkety a nabízel jim pohled na noční oblohu skrz svůj hvězdářský dalekohled. To jsou podle něj totiž právě ti lidé, kteří potřebují pozvednout trochu hlavy a uvědomit si krásu a tajemnost prostoru nad nimi.
Jan Kondziolka
Jeho snem bylo stát se hasičem. Ovšem i studium na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB Technické univerzity Ostrava vyžadovalo důkladné porozumění matematice. V rozhodování mu tehdy pomohla matka. Nasměrovala ho na obor zdravotnický záchranář. Jezdit s hasiči nebo se záchrankou, to přece vyjde na stejno. A tak se nechtěně stala z činorodého mladíka zdravotní sestra. Profesní zkušenosti sbíral třeba na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice v Karviné.
I dnes je této práci věrný, i když už u jiného zaměstnavatele. Na ježdění se záchrankou ale nikdy nedošlo. Tento příběh ovšem z jeho úst stěží uslyšíte. Od doby, kdy se díky své iniciativě v založení Beskydské oblasti tmavé oblohy dostal do hledáčku médií, ptal se jej na to prakticky každý. A proč pořád omílat stejný příběh? Jan je rád, když za něj hovoří činy. A radost lidí, když navštíví některé z veřejných pozorování v Beskydské oblasti tmavé oblohy.
Související
-
Astronom: Kvůli světelnému smogu už v Evropě není místo, kam postavit dalekohled
Koukat dalekohledem na hvězdy? Takhle už dneska práce astronoma nevypadá. Proč? A co vlastně dělá?
-
Lidstvo na Marsu? „Za dvě miliardy let by to jistě šlo,“ říká astronom
Naše planeta je součástí obrovského vesmíru, ale vědci toho o něm zatím vědí pramálo. Jaká je budoucnost Země a Sluneční soustavy? Do kdy bude tato planeta pro lids...
-
U zrodu Hubbleova dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal. Podílel se i na přistání na Měsíci
Zdeněk Kopal by se v roce 2014 dožil 100 let. Proslavil se spoluprací na přistání prvních lidí na Měsíci a studiem dvojhvězd. Podílel se i na slavném Hubbleově dalekohledu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
