Detektivové v Praze pátrali po perském králi, 17 století Židů v Německu a výročí Oskara Bauma

28. únor 2021

Kdo dnes zachraňoval starověkého krále Achašvéroše? Jak se žije Židům v Německu? A kdo byl Oskar Baum?

Malí detektivové na stopě perského krále

Na Starém Městě pražském se už odehrálo ledacos. Ještě nikdy tam ale detektivové nepátrali po vládci staré Persie. Řeč je o purimové hře pro děti, díky které se křivolaké uličky Starého Města změnily na jeden den na starověké Súsy. Děti tam v purimových kostýmech – a v patřičných rozestupech! – pátrali po králi Achašvérošovi, aby pomohli královně Ester zachránit židovský lid.

S koordinátorkou akce Martou Polakovičovou z Třígeneračního komunitního centra v Maiselově ulici hovořila Terezie Jirásková.

„Situace v Perském království je vážná, král zmizel a zemi ovládají jeho velmožové v čele s vezírem Hamanem, kterým nejde o blaho země, ale pouze o vlastní prospěch. Haman kromě jiného plánuje uskutečnit genocidu židovského národa. Jediný, kdo je schopen mu v tom zabránit, je mladičká královna Ester,“ popisuje hlavní zápletku purimové bojovky Marta Polakovičová.

Do detektivní hry s názvem Najdi krále Achašveroše a zachraň svůj lid se zapojilo na 50 rodin s dětmi. Organizovalo ji Třígenerační komunitní centrum a Chinuch. Hra vyvrcholila v neděli večer v 18 hodin. Královna Ester tak měla jen několik hodin na to, aby na zhruba tříkilometrové trase se 14 zastaveními krále našla a zabránila katastrofě.

„Děti s rodiči procházeli tím městem a snažili se pomocí různých úkolů a indicií najít tu správnou cestu a najít krále, aby se mohl vrátit zpět do paláce,“ uzavírá Marta Polakovičová.

Němci i Židé si připomínají 17 století židovské přítomnosti

Být německým Židem bylo vždy něco trochu jiného, než být Židem kdekoli jinde. Platilo to zejména pro poválečné generace, a zvláštním případem jsou Židé v Německu i dnes. Proč se v sousední zemi právě nyní mluví o židovské komunitě?

„Když chtělo římské město Colonia v roce 321 opravit most přes řeku, potřebovalo k tomu půjčku od jakéhosi Žida jménem Izák. Aby bylo možné transakci provést, musel se stát členem městské rady. Žádost města odsouhlasil sám císař Konstantin Veliký s tím, že takové právo mají všechna římská města,“ říká Jan Fingerland.

A pokračuje: „Neúmyslně tím také vydal první známý písemný dokument, který dokládá přítomnost Židů v Colonii, a vlastně kdekoli severně od Alp. A protože se z města později stal německý Kolín nad Rýnem, připomínají si po celý rok, ale zejména v těchto dnech v sousední Spolkové republice 17 století židovské přítomnosti.“

„Zcela zásadní roli hráli němečtí Židé od 18. století v německé kultuře i hospodářství, stejně tak se ale němčina stala předním židovským jazykem a vznikaly v ní některé zásadní myšlenky židovských dějin, jako je reformní židovství,“ upozorňuje Fingerland.

„Pro Židy i ostatní je ale samozřejmě zásadní kapitolou období nacismu po roce 1933, a zejména holokaust. Zatímco v době Hitlerova nástupu k moci žilo v Německu přes půl milionu Židů, o deset let později už to bylo jen kolem 20 tisíc a nacisté prohlásili Německo za judenrein, zbavené Židů,“ pokračuje Fingerland.

Během poválečných desetiletí se židovský život obnovoval jen pozvolna, a jak sami Židé přiznávali, být německým Židem bylo něco jiného než být Židem kdekoli jinde.

Po roce 1989 německé zákony usnadňovaly příchod Židů ze zemí bývalého Sovětského svazu. Možná nikdo nečekal, že se během dvaceti let zvýší počet židovských obyvatel několikanásobně, dnes je to asi 200 tisíc.

„Německé židovské společenství je dnes rozmanitější než kdykoli před tím, asi nejdynamičtěji se rozvíjející obcí v Evropě, s pozoruhodnou minulostí, a jak mnozí věří, i dobrou, i když ne nekomplikovanou budoucností,“ uzavírá Jan Fingerland.

Oskar Baum: Ač slepý, rozdával světlo

Oskar Baum byl Žid, Čech i Němec. Byl to slepec, který se přesto dokázal stát známým spisovatelem, básníkem i hudebním kritikem. Od smrti plzeňského rodáka Oskara Bauma uplyne 1. března 80 let. S germanistkou Vierou Glosíkovou natáčela Daniela Brůhová.

Podle pamětníků byl Oskar Baum pohledný muž, společenský a optimistický. „Jedním z velkých témat jeho próz je oslepnutí,“ říká Glosíková. „Slepotu vidí i u lidí, kteří mají v pořádku zrak. Že nedokáží vidět sociální nebo politickou realitu.“

„Když se po Hitlerově nástupu k moci stala Praha centrem německých antifašistů a běženců, což byli často i lidé židovského původu, tak Baum, přestože byl slepý, byl organizačně nesmírně zdatný a pomáhal. Dokonce se říkalo: ,Když už nikdo neumí pomoci, tak Oskar Baum pomůžeʻ,“ pokračuje Glosíková.

A jak se seznámil s Franzem Kafkou? „Brod přišel s Kafkou na návštěvu k Baumovi. Kafka a Baum si podali ruce. A Kafka, ačkoli věděl, že Baum je slepý, se uklonil. A Baum později napsal: ,Byl to jediný člověk, který tím úkonem říkal: Ta slepota je individuální věc Baumaʻ,“ upozorňuje Viera Glosíková.

V roce 1941 Baum onemocněl a krátce po operaci 1. března zemřel. Je pohřben na Novém židovském hřbitově a na jeho náhrobku je český nápis: Ač slepý, rozdával světlo. Proč je ten nápis v češtině, ještě čeká na zodpovězení.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio