Cyril a Metoděj přišli do naší země zvěstovat křesťanskou víru na objednávku
5. července máme každý rok volno, slavíme totiž svátek Cyrila a Metoděje. Víte ale proč? Těmto bratrům, kteří pocházeli ze Soluně, se říká slovanští věrozvěstové. To proto, že přišli do naší země zvěstovat křesťanskou víru.
Nedělali to z vlastní vůle, ale na objednávku. V polovině 9. století vládl Velké Moravě kníže Rostislav, který se rozhodl sjednotit víru svého lidu. Chtěl potlačit pohanské zvyklosti a čelit vlivu biskupů ze západu. Bližší mu byl východ, proto požádal byzantského císaře Michaela III., aby mu poslal učence. Císař vyhověl a vybral bratry Konstantina a Metoděje.
Na svou misi se dobře připravili, Konstantin dokonce vytvořil nové písmo – hlaholici. A spolu s bratrem přeložili z latiny do staroslověnštiny texty pro konání bohoslužeb. Na Velkou Moravu přišli na jaře roku 863 a zejména díky své autoritě a také podpoře knížete Rostislava jejich mise triumfovala.
Kázali v jazyce, kterému obyčejní lidé rozuměli, a tak je rychle přivedli ke křesťanské víře. Konstantin a Metoděj tak položili základy církve, která přetrvala na našem území až do současnosti.
A kde se vzal Cyril? Je to řeholní jméno, které přijal Konstantin, když po své misi vstoupil v Římě do kláštera. Symbolem cyrilometodějské tradice je Velehrad, kde se každý rok konají oslavy na počest slovanských věrozvěstů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.