Čtení o básníkovi Janu Zahradníčkovi. Výjimečný zjev české literatury odešel před 60 lety
Letos 7. října je tomu 60 let od chvíle, kdy zemřel velký český básník Jan Zahradníček. Jeho tvorbu a osobnost připomínáme ve vltavském Večeru na téma, sestaveném z knih Josefa Vojvodíka a Jana Wiendla Poezie a skutečnost existence a Čtení o básníkovi z let 1930–1960. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Do jeho osudu jako by se promítla tragédie poválečné české literatury a kultury
Jan Zahradníček (17. ledna 1905 – 7. října 1960) zemřel při převozu z Uhřínova, kde bydlel po propuštění z komunistického kriminálu, do třebíčské nemocnice. Stalo se tak v přítomnosti jeho manželky Marie nedaleko obce Rudíkov. Jeho trvale poškozené a nevyléčitelně nemocné srdce nevydrželo. „Do jeho osudu jako by se promítla tragédie poválečné české literatury a kultury 2. poloviny 20. století,“ píší literární vědci Josef Vojvodík a Jan Wiendl. Společně v roce 2018 vydali péčí Institutu pro studium literatury dva knižní svazky věnované Janu Zahradníčkovi – Poezie a skutečnost existence a Čtení o básníkovi z let 1930–1960. Z obou těchto knih vybírala autorka rozhlasového pásma Alena Blažejovská, která pořad pro stanici Vltava připravila.
Svoboda se nepožaduje, svoboda se tvoří
Literární vědci zdůrazňují kvality Zahradníčkovy poezie, ale také to, že Zahradníček byl mezi básníky své generace výjimečný i svou nekompromisností. „Neděkoval ani Rudoarmějcům, ani diktátorům, nezpíval zpěvy míru a neoslavoval svátek práce, když se to ukázalo výhodným a prospěšným,“ připomínají. O svobodě Jan Zahradníček v roce 1946 napsal: „Svoboda je boj, svoboda se nepožaduje, svoboda se tvoří každou chvíli v ustavičném aktu osvobozování.“
Tragiku Zahradníčkova osudu neurčila jen léta věznění, která následovala po vykonstruovaném procesu s tzv. Zelenou internacionálou v roce 1952. Už od dvou let byl poznamenán pádem z půdy, při němž si pohmoždil páteř a hrudník. Oženil se až ve čtyřiceti letech s o 14 let mladší učitelkou Marií Bradáčovou. V roce 1956, když byl Zahradníček ve vězení, však zemřely dvě z jeho dětí na následky otravy muchomůrkou zelenou.
Literární historik a editor Bedřich Fučík o Zahradníčkově poezii z tohoto období prohlásil: „Je-li někde patrná vykupitelská heroičnost tohoto umění a její mravní nosnost, pak je to zde, v těchto milostných a otcovských pozdravech; je-li kde hledat mužnost v české poezii, pak je to zde.“
Související
-
Stoletý Devětsil. Legenda moderní avantgardy v povídkách Vančury, Wolkera nebo Konráda
Revoluce v umění i životě, kolektivismus, propagace mladé tvorby. Před sto lety, 5. října 1920, byl v Praze založen Umělecký svaz Devětsil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.