Covid-19 na Tanvaldsku: Děti z ubytoven nemají často přístup k internetu, jejich doučování je díky tomu složitější
V krizové situaci se často objevují nabídky nezištné pomoci, které ukazují potenciál komunitního života a mezilidské solidarity. Eva Gáborová vede spolek Roma Tanvald a pomáhá těm, kteří jsou ohroženi chudobou.
Podle Evy Gáborové je na Tanvaldsku až 550 lidí, žijících v chudobě na okraji společnosti. Jak jim spolek Roma Tanvald v době koronavirové pandemie pomáhá?
Čtěte také
„Největší požadavky máme na dezinfekci a roušky. Jedna členka naší organizace nám šila stejnokroje, čehož jsme okamžitě využili – nasbírali jsme materiál a začali jsme šít. Věnuje se tomu Renata Fečová a dále naše mediátorka zdraví, která na Tanvaldsku působí, Klára Pulová. Roušky rozdáváme lidem v lokalitě, dodáváme je do ubytoven, atd.“
Mediátorka podpory zdraví nenaplňuje sociální činnost, jejím úkolem je navazovat kontakty v rámci individuálních intervencí. Můžete nám vysvětlit, v čem její práce konkrétně spočívá?
„Měla by se starat o nemocné lidi. O ty, kteří si sami nemohou sehnat doktora, nebo potřebují něco vyřídit na úřadě. Nejen, že lidi doprovází, dělá navíc osvětu a různé další činnosti.“
Roušky, dezinfekce, ale i pochůzky po úřadech
Každodenní zprávy o počtech nově nemocných koronavirem přináší strach a obavy z budoucnosti. Lidé přichází o práci a neví, co bude následovat. Mnozí vyhledávají psychologickou pomoc.
Čtěte také
„Spolupracujeme s Romodromem. Děláme sociální práci, tedy zůstáváme s klienty v telefonickém kontaktu. Informujeme je o současném stavu, o tom, jak se mohou evidovat na úřadu práce, atd.“
Jak jim například pomáháte se zaevidováním na úřadu práce?
„V rámci Tanvaldska pracujeme tři. V tomto případě kontaktujeme naši vedoucí, která nás vede metodicky. Povolí nám s tímto jedním člověkem přijít do kanceláře, kde vyplníme příslušné formuláře, které buď sami odnášejí na úřad, nebo to tam my sami naskenujeme a odešleme.“
Eva Gáborová je v kontaktu s lidmi z ubytoven a s vedením obce Smržovka na Tanvaldsku. Shání roušky a dezinfekci.
„Jednala jsem s vedením obce Smržovka, kde byli tak hodní, že dovezli materiál na tamní ubytovnu. Momentálně na ní žije asi 60 osob. Prostředí je velmi rizikové, i majitel se jim snaží pomáhat – například je vozí do obchodů.“
Kolik je v Tanvaldu ubytoven?
„Dvě. Ubytovna na Smržovce je ale více součástí Tanvaldu, také tu je více obyvatel Tanvaldu a Smržovky.“
Doučování dětí je problematické
Podle Gáborové je velkým problémem, že ne všechny děti mají doma internet a mohou se průběžně učit:
Čtěte také
„Škola je největší kámen úrazu. My pomáháme děti doučovat, v malých kolektivech, které se střídají. Určitě je to velký problém.“
Doma musí probíhat komunikace se školou přes různé aplikace…
„To je další problém. Ne každý má doma počítač. Třeba na ubytovně žije na deseti metrech čtverečních pět lidí. A v tom je problém se s dětmi učit. Já pomáhám třeba tím, že tisknu učení, které přijde emailem, a po vypracování to zase oskenuji a posílám zpět do škol.“
Související
-
Je těžké lidi někam posunout, když v místě bydliště není dost práce
Eva Gáborová pracuje v Tanvaldu, kam se přestěhovala z Prahy. Jak říká, život na maloměstě je z hlediska sociální práce v některých ohledech a možnostech těžší.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
