Člověk na Slovácku má možnost žít ne jeden, ale dva životy, říká spisovatel Jiří Jilík
Povídání Věry Hotařové s novinářem, publicistou, spisovatelem, scénáristou a folkloristou, držitelem mnoha ocenění v oboru literatury faktu Jiřím Jilíkem. Ten je autorem desítek knih, ale také scénářů k hraným, dokumentárním nebo animovaným filmům.
NAPLNO s Věrou Hotařovou. To je nový cyklus rozhovorů s lidmi, kteří si dokáží užívat života i ve zralém věku. Kde berou sílu, chuť, proč to dělají a co jim to přináší? O tom debatuje Věra Hotařová se svými hosty na vlnách Českého rozhlasu Zlín každé poslední pondělí v měsíci.
Podhůřím Bílých Karpat do země bohyní a zbojníků, to je nejnovější knížka spisovatele Jiřího Jilíka. Ten pro jedno nakladatelství už pátým rokem píše knihy o jednotlivých oblastech Slovácka a v těch jsou většinou polozapomenuté příběhy, které se nedostanou do historických publikací, protože mají jenom regionální rozměr. O to víc jsou zajímavé a poutavé.
Jiří Jilík se i ve svých dalších dílech věnuje Slovácku. K tomu říká: „Já to cítím tak, že člověk na Slovácku má možnost žít ne jeden, ale dva životy. Jeden je ten prozaický, praktický, ale díky tradici a zejména lidové písni může žít ještě život poetický a romantický. Protože se může sejít s člověkem, chytit se kolem ramen, zazpívat si a vypít pohárek vína.“
Ne všichni možná ví, že Jiří Jilík také vymýšlel vtipy k obrázkům Ivana Křemečka. Dnes je také členem zajímavé skupinky, která si říká Sdružení starých pánů. To nyní spolupracuje se Slováckým divadlem v Uherském Hradišti.
Jak vypadá den spisovatele? Jak náročné je vyhledávání historických pramenů? Dokáže i lenošit? A jaké jsou jeho zážitky z nocování na hradě Buchlově? Poslechněte si rozhovor Věry Hotařové s Jiřím Jilíkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
