ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - PRAHA
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 18.LISTOPADU se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme ze Středočeského kraje . Povíme si příběh letního sídla prezidentů Je málo míst v Čechách, které by v jednom století navštívily stovky premiérů, prezidentů, umělců, ekonomů, literátů a dalších známých lidí. Jedním z nich jsou středočeské Lány, o kterých si budeme vyprávět.
Lánská obora
Kolem obce Lány najdeme tzv. Lánskou oboru, patrně nejstarší oboru na celém světě. Onen kus lesa byl oplocen v roce 1713 na přímou žádost hraběcího rodu Valdštejnů, kterým panství tehdy patřilo, adresovanou císaři Leopoldovi. Dnes je v oboře, která zabírá plochu 3000 hektarů, chována vysoká zvěř. Nejcennějším kouskem je jelen sika mandžuský. Velká změna nastala v roce 1921, kdy oboru koupil stát pro odpočinek a relaxaci prezidenta republiky a jeho hostů. Od té doby tam začal jezdit na vyjížďky i první československý prezident T. G. Masaryk. Ale pozor, nestřílel zvěř, jen tam vyjížděl na svém koni Hectorovi, v pozdějším věku se pak nechal vozit bryčkou.
Výběr prezidentského sídla
Už jsme zmínili rok 1921, kdy stát odkoupil od Fürstenbergů lánský zámek s přilehlou oborou a polnostmi za 26 milionů korun, tehdy velmi výhodnou cenu. Už se ale tolik neví, že ve hře bylo více míst, které se mohly stát letním sídlem hlavy státu. Hledal se zámek, kde by mohl prezident nerušeně pracovat. Pražský hrad totiž tehdy procházel rekonstrukcí. Kancelář prezidenta republiky předvybrala taková místa, která byla z Prahy dosažitelná do hodiny autem, lépe i železnicí. Druhou podmínkou byl dobrý stav objektu. Do užšího výběru se dostalo třeba Smečno, Průhonice, uvažovalo se i o Brandýsu nad Labem a nebo také o Lánech, které to nakonec vyhrály. Možná i proto, že se místo nejvíce líbilo samotnému T. G. Masarykovi.
Úřední den T. G. M. v Lánech
První československý prezident trávil v Lánech mnohem více času než na Pražském hradě. Říká se, že do Prahy jezdil jen třikrát týdně. Úřední den začínal v 9 hodin, to už měl Masaryk přečtené noviny, které mu připravil jeho komorník. Po té přecházel ze svého bytu do pracovny. Tam sekretář přednesl referáty z prezidentské kanceláře a pak byly na řadě návštěvy. Většinou přicházeli politici, literáti, národohospodáři, umělci a známé osobnosti (např. Karel Čapek). Hned potom se prezident pustil do své literární práce. Oběd se podával ve 13 hodin, oblíbené byly švestkové knedlíky, houbová omáčka nebo bramboračka. Po jídle přišel čas na černou kávu a debatu. Do tří hodin odpoledne se odpočívalo. Mezi pátou a šestou vyjížděl na svém koni a večer zakončil zase ve své pracovně.
Prezidenti v Lánech
Éra letního sídla československých resp. českých prezidentů neskončila nikdy. Prezident Beneš jezdil do Lán ještě za života T. G. Masaryka. Po své abdikaci v červnu 1948 tu měl i dožít. Na zámek tehdy přivezli jeho knihovnu, vše co potřeboval. Jenže v září téhož roku zemřel. Hned po jeho smrti přijeli z ministerstva vnitra, věci zapečetili a odvezli pryč. Beneše vystřídal "první dělnický prezident" Klement Gottwald. Za jeho časů se Lány staly jakousi nedobytnou pevností. Zdi byly zvýšeny, brána oplechována a zámek neprodyšně uzavřen před veřejností. Antonín Novotný zámek moc nevyužíval, ale nechal si v oboře postavit chatu. Ledy se lehce prolomily až za prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1968. Gustáv Husák se vrátil k užívání malé chaty, o které ale Václav Havel prohlásil, že je to betonové monstrum. Raději otevřel park veřejnosti, přizval odborníky a sám vyhledával spíše vilku Amálii, která je součástí lánského komplexu.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
