Brněnská kulturní scéna pomáhá: sbírky na podporu Ukrajiny, ale i zájem o ukrajinskou poezii

11. březen 2022

Reportáž o akcích brněnské kulturní scény na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků natočila studentka JAMU Eliška Kánská.

„V ukrajinské poezii lze vysledovat určitou identickou křehkost, ale nejedná se o cosi silně nacionálního. Naopak je to opravdu křehká a identická záležitost.“ Těmito slovy charakterizoval ukrajinskou poezii Dominik Bárt. S tím jsem se potkala na benefičním čtení ukrajinské poezie, které probíhalo v suterénu brněnského klubu Desert. Zde za cinkotu sklenic i tramvají, s podkresem tvořeným vrzáním židlí a hovorem od baru, se 3. března linuly z úst brněnských básníků básně ukrajinských autorů.

Ljubov Jakymčuk byla první ukrajinská básnířka toho večera. Její báseň Ňam a válka četl Pavel Zajíc. Bernardeta Babáková představila Jurije Zavadského a mimo jiné jeho báseň Svobodný člověk se nenarodil. V neposlední řadě na malé podium vyšel číst také docent Zbyněk Fišer z brněnské filozofické fakulty. Ten přečetl básně Ostapa Slyvynského z výboru Písek a víno. Přečetl první a poslední báseň výboru – básně o naději. Ze všech těchto básní zazní v reportáži vybrané úryvky.

Protože mě ale zajímalo, jak vlastně znějí básně v ukrajinštině, oslovila jsem svou známou z Ukrajiny, Kateřinu, a poprosila ji, jestli by mi některé básně nepřečetla ve své mateřštině. Četla básně Jurije Andruchoviče Uprostřed houštin rozeznělé tóny a Je to tak, že řeka plyne stále vpřed. Uslyšíte tedy i úryvky z této poezie.

V reportáži také promlouvají i lidé z různých sfér brněnské kulturní scény a přibližují, jakým způsobem se chtějí k současné situaci vyjadřovat. Také mluví o tom, jak konkrétně se chystají pomáhat, či jak už pomáhají.

Celou nahrávkou se prolíná variace na ukrajinskou hymnu, kterou na benefičním čtení zahrál Jakub Novák.

autor: Eliška Kánská
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.