Brave new man v Divadle Huse na provázku. Co čeká diváky v nové sezóně?

11. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Inscenace Gadžové jdou do nebe v divadle Husa na provázku

Poslechněte si, jaké inscenace nabídne brněnské divadlo Husa na provázku v nové umělecké sezóně.

Na počátku září se v Divadle Husa na provázku v Brně konala tisková konference k zahájení nové umělecké sezóny, vernisáž výstavy mladých výtvarnic Lenky Glisníkové a Karolíny Matuškové a odložená oficiální premiéra inscenace Gadžové jdou do nebe, v níž česko-romský tým performerů vypovídá o česko-romském soužití, o předsudcích na obou stranách pomlčky.

Inscenace Gadžové jdou do nebe v divadle Husa na provázku

Na tiskové konferenci přivítali zástupce médií umělecká šéfka Anna Davidová, dramaturgové Kateřina Menclerová a Martin Sládeček. Dále byli přítomni grafici, kteří odpovídají za vizuální podobu sezóny – Martin Hrdina a Michal Pavlík. Anna Davidová uvedla, že při sestavování nové divadelní sezóny se tvůrci nechali ovlivnit koronavirovou pandemií. Využili prý toho, že Divadlo Husa na provázku je pružným organismem, a to, co už měli připraveno, proměnili tak, aby to odpovídalo tomu, čím společnost nyní žije. Pokud jde o změny v obsazení hereckého souboru, těší se brněnské divadlo na návrat Terezy Marečkové z Prahy.

Huxley varuje

Vše bylo – a hlavně v nové sezóně teprve bude – zaštítěno sloganem Brave new man. „Narážíme na dystopickou vizi Aldouse Huxleyho – ironicky nazvanou brave new world – v níž vykresluje svět, který se opíjí schopností neustálého pokroku, adoruje výkon a produktivitu,“ vysvětlila Kateřina Menclerová. „Poukazuje na limity, které tento technicistní a vlastně osvícenský přístup k tomu, kudy se má lidstvo vyvíjet, má. Přišlo nám, že se to zrcadlí v tom, z čeho nás usvědčila nebo v jaké situaci nás zastihla pandemie.“

Podle dramaturgyně Menclerové jde nejen o krizi zdravotnickou, ale duchovní. Huxleyho varování divadelníkům připadalo velmi aktuální, a proto se rozhodli je dál rozvíjet. „Přišlo nám, že pandemie otevřela otázky, které jsme si jako civilizace, jako společnost velmi dlouho nekladli. Najednou se vyrojily v mediálním prostoru a sdíleli jsme je.“ Tvůrci si také povšimli, že po určitém uvolnění společnost na tyto otázky rychle zapomněla a vzdala hledání odpovědí na ně. V následující umělecké sezóně by proto chtěli tyto otázky podržet v našem vědomí a hlouběji se jim věnovat. „Máme pocit, že to, co jsme prožili a prožíváme, by nás mohlo vést k hlubšímu zamyšlení nad stavem civilizace.“

Inscenace Gadžové jdou do nebe v divadle Husa na provázku

Pokus o nový začátek

„V době, kdy jsme sezónu připravovali, byl mediální, společenský prostor plný slov o krizi jako příležitosti a o transformačním potenciálu koronavirové pandemie,“ dodal Martin Sládeček. „Rádi bychom tento čas ještě pozdrželi a podívali se, jestli nám může nabídnout příležitost ke znovupromyšlení způsobu, jakým tuto planetu obýváme, jakým na ní hospodaříme, jestli nám nemůže nabídnout nový restart.“

Pokus o nový začátek, o vlastní utopii ve formě útěku z města, z civilizace do divočiny bude tematizovat hned první titul sezóny Raději zešílet v divočině. Režie se ujala Anna Davidová. Inscenace vychází z Thoreauových knih Walden aneb život v lesích a Občanská nesposlušnost. Další inspirací jsou obě knihy rozhovorů Aleše Palána Raději zešílet v divočině a Jako v nebi, jenže jinak. Druhá z nich nedávno získala cenu Magnesia Litera za publicistiku. Shodou okolností připravili podobný titul pod stejným názvem i studenti JAMU. Provázkovská inscenace bude mít premiéru 6. listopadu.

Pražané a indián na začátku 20. století

Druhým titulem bude inscenace Čerwuiš, kterou připravuje režisér David Jařab. „Jsme rádi, že se nám povedlo někoho takového přitáhnout po letech do Brna,“ svěřila se umělecká šéfka Anna Davidová, „těšíme se na jeho snový a surreálný svět, který bude myslím velmi dobře konvenovat provázkovské poetice.“ Jde o příběh paraguayského indiána, kterého na začátku 20. století český cestovatel Alberto Vojtěch Frič přivezl do Prahy, aby mu pomohl najít lék na infekční chorobu, která se tehdy rozšířila v indiánském kmeni Čamakoků.

Inscenace Gadžové jdou do nebe v divadle Husa na provázku

David Jařab bude autorem dramatizace knihy A. V. Friče. „Tady jde o to, že někoho z okraje civilizace přiváží do centra, do Prahy, která se v té době opíjí vlastní vyspělostí a pokrokovostí. Setkání Pražanů roku 1908 a paraguayského indiána přinese i řadu humorných situací, ale taky zjištění o tom, jak vlastně žijeme a jak jsme si navykli myslet si, že jsme dál než tyto tradiční společnosti, které nás ale mají co naučit,“ uvažuje dramaturgyně Kateřina Menclerová. Premiéra se plánuje na 20. února 2021.

Konspirační teorie

Třetí inscenací plánovanou pro velký sál je Ples degustačního klubu s premiérou 30. dubna 2021. „Bude to autorská inscenace režijně-dramaturgického dua Petr Erbes a Boris Jedinák,“ vysvětlila Anna Davidová. „Jsou to vycházející hvězdy současné alternativní režie, studenti Jiřího Havelky z Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU. Rádi se pohybují v hraničních žánrech a nebude to nic planě akademického.“

Tématem se stanou konspirační teorie. „To je fenomén, který pandemie taky znova nasvítila,“ doplňuje Kateřina Menclerová. „Ukázalo se, kde má naše společnost limity v tom, jak chápe a vysvětluje sama sebe. Každá nová událost, jako je právě současná pandemie, přinese spoustu dalších konspiračních teorií, které začnou náš svět alternativně vykládat. Někteří odborníci hovoří o konspiračních teoriích jako o náhradním náboženství.“ Do inscenace budou zahrnuty i brněnské reálie a historie Divadla Husa na provázku.

Změna perspektivy

Celá sezóna se podle Martina Sládečka zabývá lidmi, kteří poodstoupili z víru civilizace a nahlížejí ji z jiné – nesamozřejmé – perspektivy. „Změna perspektivy a změnitelnost člověka nás velmi zajímá – změnitelnost jeho vztahu k přírodě, přehodnocení vztahu k technologiím.“ K tomu se bude vyjadřovat i poslední – sklepní – inscenace.

Čtěte také

„Je to návrat k úžasné filozofce, předchůdkyni ekofeminismu z lesů Anně Pammrové a její korespondenci s Otokarem Březinou.“ Představení využije i francouzsky psané, dosud nepublikované dopisy Anny Pammrové. „Pro mě osobně to byl velký objev,“ přiznává Sládeček, „žila mnoho let před námi a řešila témata způsobem, k němuž se pořád ještě dopracováváme: vztah muže a ženy, vztah k přírodě a technologii, témata jako masa a schopnost kritického myšlení uprostřed masy.“ Premiéra se chystá na 28. května, jméno režiséra dosud nebylo prozrazeno.

Novinkou je také série diskusí, které budou vždy navázány na konkrétní premiéru a téma inscenace. První z diskusí již proběhla v návaznosti na představení Gádžové jdou do nebe a týkala se mediálního obrazu romské menšiny. Diskuse moderuje Lea Surovcová. „Pomůže nám kontextualizovat témata jednotlivých inscenací, což je pro nás klíčové,“ uvedla Anna Davidová.

Spustit audio