Bečva po valašsku bečí a je největší štěrkonosná řeka v Česku

Bečva ve Vsetíně
Bečva ve Vsetíně

Řeka je největším levostranným přítokem Moravy, můžete ji sjíždět na raftech, když jsou pro to podmínky, nebo kolem ní projíždět na kole.

Její prameny zakreslil do mapy Moravy už v polovině 17. století Jan Amos Komenský, v současných turistických mapách se značky pramenů údajně objevily teprve až v tomto tedy 21. století, a mě pokaždé fascinují velké balvany v jejím korytě, které omývá místy divoce tekoucí voda.

Dokázala bych tento přírodní úkaz pozorovat celé hodiny. Zatím se mi to nepodařilo, ale už jsem byla u jednoho ze dvou pramenišť a z informačního panelu jsem mimo jiné vyčetla, že Název Bečva vznikl ze slova bečet. Ve valašském nářečí to znamená plakat nebo brečet. Řeka prý skutečně „bečí“ a je hlučná, když hodně prší. V takovém případě se i často rozvodní. Je to díky jílu v podloží, který je nepropustný. To jsem se dozvěděla od odborníků.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

Dřevěné stavby v muzeu v Rožnově

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Bečva protéká částí vsetínského okresu a vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Obě řeky se spojí v jednu ve Valašském Meziříčí a u Tovačova na Přerovsku se Bečva vlévá do řeky Moravy. To má za sebou celkem dlouhou pouť. Rožnovská Bečva měří 37 kilometrů, Vsetínská 58 a samotná Bečva je pak ještě 62 kilometrů dlouhá, celkem je to skoro 160 kilometrů.  

Zmínila jsem se o dvou prameništích. Jsou v horách, v krásném přírodním prostředí Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Vsetínských vrchů. Pramen Rožnovské Bečvy vyvěrá pod vrcholem hory Vysoká, to je nejvyšší bod a zároveň jediná tisícovka Vsetínských vrchů. Pokud byste si chtěli do tohoto kouzelného místa vyšlápnout, jděte z Třeštíku po červeně značené turistické trase.

Vsetínská Bečva pramení nedaleko rozhledny Čarták u vrchu Trojačka. Je to necelé čtyři kilometry od pramene Rožnovské Bečvy. Místa nepřehlédnete, protože jsou zvýrazněná dřevěnými stříškami. Původně tenký pramen se mění v horskou bystřinu a potom v řeku. Připomíná mi to malý úryvek textu písničky Skořápky ořechů Marie Rottrové.  Zpívá v ní: „od horských pramenů do údolí, z potůčku potok a z říčky řeka“, přesně takovými fázemi prochází i Bečva. Krajinou protéká už několik tisíciletí. Dříve sloužila jako dopravní cesta ke splavování dřeva či jako zásobárna ledu. 

Valašsko se sice těžce hledá, místní frgály ale nezklamou

Valašský frgál

Kobzole nebo frgály? Náš expert přes dobré jídlo Pavel Maurer celé léto v novém seriálu navštěvuje různé regiony České republiky. Dnes se vydáme na Valašsko.

Rožnovská nebo taky Dolní Bečva a Vsetínská jinak Horní Bečva si až do 19. století volně protékaly krajinou. Koryta obou řek byla mělká a klikatá. Odborně řečeno měla zákruty, které zpomalovaly proud vody. Řečiště se zanášelo štěrkem a voda si hledala novou cestu. Čas od času se vylila z břehů a zatopila krajinu. Rozvodněná řeka byla podle dobových zápisů široká místy desítky až stovky metrů. Obyvatelé oblasti si údajně dobře uvědomovali, co dokáže, proto v její blízkosti nestavěli žádné domy.

Na konci 19. století vodohospodáři rozhodli, že tok zkrotí. Z materiálů, které získali přímo z Bečvy nebo blízkého okolí, stavěli pružné a odolné stavby, taky mosty a snažili se trasu řeky zregulovat. Opatření nebyla nepříliš účinná, protože neměli dost zkušeností. Další povodně jejich dílo nemilosrdně ničily. V té době se začalo mluvit o výstavbě plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe a úřady rozhodly o úpravě celého toku Bečvy, včetně obou jejích přítoků. Něco se povedlo něco méně a Bečva si dál žije tak trochu svým životem, stejně jako lidé v obcích Dolní, Prostřední a Horní Bečva.

Spustit audio
autor: Věra Hotařová

Související