Bečva po valašsku bečí a je největší štěrkonosná řeka v Česku

Její prameny zakreslil do mapy Moravy už v polovině 17. století Jan Amos Komenský, v současných turistických mapách se značky pramenů údajně objevily teprve až v tomto tedy 21. století, a mě pokaždé fascinují velké balvany v jejím korytě, které omývá místy divoce tekoucí voda.

Dokázala bych tento přírodní úkaz pozorovat celé hodiny. Zatím se mi to nepodařilo, ale už jsem byla u jednoho ze dvou pramenišť a z informačního panelu jsem mimo jiné vyčetla, že Název Bečva vznikl ze slova bečet. Ve valašském nářečí to znamená plakat nebo brečet. Řeka prý skutečně „bečí“ a je hlučná, když hodně prší. V takovém případě se i často rozvodní. Je to díky jílu v podloží, který je nepropustný. To jsem se dozvěděla od odborníků.

Kdo jsou Valaši a proč Valašsko? Mezi kopci a loukami zjišťujeme vše o zajímavých místech kraje

• Upravit
• Smazat

Hranice Valašska se nedá úplně přesně stanovit. A teorie o masovém příchodů Valachů z Rumunska se nezakládá na historických faktech.

Bečva protéká částí vsetínského okresu a vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy. Obě řeky se spojí v jednu ve Valašském Meziříčí a u Tovačova na Přerovsku se Bečva vlévá do řeky Moravy. To má za sebou celkem dlouhou pouť. Rožnovská Bečva měří 37 kilometrů, Vsetínská 58 a samotná Bečva je pak ještě 62 kilometrů dlouhá, celkem je to skoro 160 kilometrů.  

Zmínila jsem se o dvou prameništích. Jsou v horách, v krásném přírodním prostředí Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Vsetínských vrchů. Pramen Rožnovské Bečvy vyvěrá pod vrcholem hory Vysoká, to je nejvyšší bod a zároveň jediná tisícovka Vsetínských vrchů. Pokud byste si chtěli do tohoto kouzelného místa vyšlápnout, jděte z Třeštíku po červeně značené turistické trase.

Vsetínská Bečva pramení nedaleko rozhledny Čarták u vrchu Trojačka. Je to necelé čtyři kilometry od pramene Rožnovské Bečvy. Místa nepřehlédnete, protože jsou zvýrazněná dřevěnými stříškami. Původně tenký pramen se mění v horskou bystřinu a potom v řeku. Připomíná mi to malý úryvek textu písničky Skořápky ořechů Marie Rottrové.  Zpívá v ní: „od horských pramenů do údolí, z potůčku potok a z říčky řeka“, přesně takovými fázemi prochází i Bečva. Krajinou protéká už několik tisíciletí. Dříve sloužila jako dopravní cesta ke splavování dřeva či jako zásobárna ledu. 

Valašsko se sice těžce hledá, místní frgály ale nezklamou

• Upravit
• Smazat

Kobzole nebo frgály? Náš expert přes dobré jídlo Pavel Maurer celé léto v novém seriálu navštěvuje různé regiony České republiky. Dnes se vydáme na Valašsko.

Rožnovská nebo taky Dolní Bečva a Vsetínská jinak Horní Bečva si až do 19. století volně protékaly krajinou. Koryta obou řek byla mělká a klikatá. Odborně řečeno měla zákruty, které zpomalovaly proud vody. Řečiště se zanášelo štěrkem a voda si hledala novou cestu. Čas od času se vylila z břehů a zatopila krajinu. Rozvodněná řeka byla podle dobových zápisů široká místy desítky až stovky metrů. Obyvatelé oblasti si údajně dobře uvědomovali, co dokáže, proto v její blízkosti nestavěli žádné domy.

Na konci 19. století vodohospodáři rozhodli, že tok zkrotí. Z materiálů, které získali přímo z Bečvy nebo blízkého okolí, stavěli pružné a odolné stavby, taky mosty a snažili se trasu řeky zregulovat. Opatření nebyla nepříliš účinná, protože neměli dost zkušeností. Další povodně jejich dílo nemilosrdně ničily. V té době se začalo mluvit o výstavbě plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe a úřady rozhodly o úpravě celého toku Bečvy, včetně obou jejích přítoků. Něco se povedlo něco méně a Bečva si dál žije tak trochu svým životem, stejně jako lidé v obcích Dolní, Prostřední a Horní Bečva.