Archeoskanzen v Modré je slovanským hradištěm z 9. století. Vznikl na základě skutečných nálezů
Archeoskanzen v Modré ve Zlínském kraji byl otevřen v červnu 2004. Vznikl na podkladě skutečných archeologických nálezů, z nichž některé pocházejí přímo z místa, kde se skanzen nachází. Nahlédnout v něm můžete za hradby opevnění z období Velké Moravy. Můžete vstoupit do obydlí, dílen i hospodářských a církevních staveb včetně paláce biskupů a kostelíka Svatého Jana.
V říjnu 2011 byly v jeho areálu zpřístupněny čtyři repliky objektů z 9. století, které v něm vyrostly za sedm měsíců. Skvostem skanzenu se tehdy stala dřevěná halová stavba, která pravděpodobně plnila funkci obydlí vysoce postaveného církevního činitele, zřejmě samotného arcibiskupa, a možná i jeho druhů, kteří obývali menší cely. Rozsáhlý prostor s ohništěm a krbem podle všeho sloužil jako místo výuky, tedy škola, o níž se zmiňuje dobový písemný pramen.
Palác velmože byl ve skanzenu postaven na základě nálezů se Starého Města. Jde o velkou kamennou stavbu o rozměrech deset krát čtrnáct metrů. Budova už má skleněné výplně oken, střecha je pokrytá pálenou taškou antického typu. „Docent Luděk Galuška přinesl originál této střešní krytiny, kterou objevili ve Starém Městě. A my jsme pak ručně několik měsíců vyráběli kopie těchto tašek, abychom pokryli celou střechu. Ta střecha váží nějakých 35 tun,“ doplňuje správce archeoskanzenu Lubomír Sláma.
V tomto paláci mohl přebývat jeden ze tří nejvýznamnějších velmožů velkomoravské doby. „Stojíme v hlavní přijímací síni, kde mohlo stát křeslo, něco jako trůn. Zřejmě tu bylo také otevřené ohniště nebo topeniště podobné krbu. Tady přebýval velmož, scházela se tu šlechta a přijímal zde návštěvy. Mohutná trámová konstrukce je natřená býčí krví a ten nátěr je tady už 18 let a stále krásně drží,“ ukazuje Lubomír Sláma. Stěny zdobí různé motivy květin a ptáčků. Boční dřevěné schodiště vede do patra, kde bývaly prostory na spaní.
„Uvnitř paláce máme umístěnou výstavu, která se jmenuje Na trhu Moravanů, aneb když otroci byli zbožím. Velká Morava byla v tom 9. století významným hráčem na trhu s otroky. Zajímavé je, že z toho profitovala především církev“, vysvětluje správce. Výstavu tvoří skupina postav, které znázorňují, jak probíhal trh s otroky. Jejich hlavy mají podobu skutečných žijících lidí. „Byli jsme jednou s kolegy na koštu vína, tam jsme si vytipovali lidi, ty jsme si vyfotili a keramik pak pracoval s touto předlohou,“ usmívá se Lubomír Sláma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
