Anna Perthen z Jílového, jedna ze tří prvních senátorek

29. prosinec 2017

22. prosince tomu bylo 151 let, co se v Jílovém u Děčína narodila Anna Nickel později provdaná Perthen. Pocházela z chudých poměrů. Už jako 12letá dívka musela pracovat v továrně, aby přispěla do hubeného domácího rozpočtu.

Už v dobách Rakouska-Uherska se angažovala v dělnickém hnutí. Byla členkou rakouské sociální demokracie, po vzniku Československa pak působila v Německé sociálně-demokratické straně dělnické v Československé republice.

Byla první předsedkyní ženského výboru této strany. Za tuto stranu také zasedala v zastupitelstvu v Podmoklech. V parlamentních volbách v roce 1920, ve kterých mohly v českých zemích poprvé volit ženy, byla Anna Perthen zvolena do senátu československého národního shromáždění. Spolu s Boženou Ecksteinovou-Hniličkovou a Emmou Marií Herzig tak patřila mezi první československé senátorky.

V senátu se Anna Perthen věnovala zejména sociálním a ženským otázkám. Podpořila například zákaz námezdního kojení a naopak prosazovala, aby velcí zaměstnavatelé byli povinni zajistit pracovnicím místnosti pro kojení. Podporovala zákon o sociálním a mocenském pojištění zaměstnanců, nebo úpravy, které zajišťovaly lepší postavení vdov a matek. Žádala také zrušení pasů a víz při cestování do Rakouska a upozornila na to, že československé pasy jsou psány pouze česky a francouzsky a pro německou menšinu je tedy obtížné si takový pas vyřídit.

Jako sociální demokratka rozhodně nebyla nacionalistka, ale snažila se o to, německé menšině nebyla upírána její práva. Pro svou angažovanost si vysloužila přezdívku „Erweckerin der böhmischen Arbeiterinnenbewegung“. Po roce 1945 byla jako socialistka odsunuta do sovětské zóny Německa. Zde také v roce 1957 zemřela.

Auch heute habe wir für sie ein Jubiläum der Woche: gerade vor einer Woche jährte der 151 Geburtstag von Anna Nickel, verheiratete Perthen, aus Eulau bei Tetschen. Sie stammte aus armen Verhältnissen: schon als zwölfjähriges Mädchen musste sie in einer Fabrik arbeiten, um ein wenig Geld für den armen Haushalt zu verdienen. Schon in der K u k Monarchie engagierte sie sich in der Arbeiterbewegung. Anna Perthen war Mitglied der Österreichischen Sozialdemokratie, nach der Gründung der Tschechoslowakei wirkte sie in der Deutschen sozialdemokratischen Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik. Sie war erste Vorsitzende des Frauenausschusses in dieser Partei. Für diese Partei saß sie in Bodenbach im Stadtrat. In den Parlamentswahlen im Jahre 1920, in dem in den Böhmischen Ländern zum ersten Mal auch Frauen wählen dürften, wurde Anna Perthen in den Senat der Tschechoslowakischen Nationalversammlung gewählt.

Gemeinsam mit Božena Eckstein-Hniličková und Emma Maria Herzig gehörte sie somit zu den ersten Tschechoslowakische Senatorinen. Im Senat widmete sich Perthen vor allem den Sozial-und Frauenfragen. Sie unterstützte z.B. den Verbot des „Lohn-Stillens“ und wollte, dass große Arbeitgeber den stillenden Frauen einen Raum fürs Stillen zur Verfügung geben. Perthen unterstützte Gesetz über Sozial-und Krankenversicherung der Arbeitnehmer oder Änderungen, die bessere Position der Mütter und Witwer sicherte. Sie forderte auch die Abschaffung von Reisepässen und Visa bei Reisen nach Österreich und machte darauf aufmerksam, dass die Tschechoslowakischen Reisepässe nur Tschechisch und Französisch geschrieben sind und damit ist es schwierig für die deutsche Minderheit sich so einen Reisepass anzuschaffen. Perthen war eine Sozialdemokratin und in keinem Fall Nationalistin; sie bemühte sich aber, dass die dt. Minderheit nicht um ihre Rechte gekürzt wird. Für ihr Engagement verdiente sie einen Spitznamen: „Erweckerin der böhmischen Arbeiterinnenbewegung.“ Nach 1945 wurde sie als Sozialistin in die Sowjetische Besatzungszone vertrieben, wo sie im Jahre 1957 starb.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.