Větrné mlýny ve Zlínském kraji
Větrný mlýn v Jalubí můžete navštívit kdykoli. Není ale původní, jde o věrnou repliku
V Jalubí na Uherskohradišťsku stojí replika větrného mlýna z poloviny 19. století. Ten původní nechali dědicové zbourat.
Jedním z mála větrných mlýnů, které můžete najít ve Zlínském kraji, je ten nad obcí Jalubí. Traduje se, že ten původní byl zbourán po druhé světové válce kvůli poškození od letecké bomby, to je však pouze legenda. Jak uvedl bývalý starosta Karel Malovaný, původní větrný mlýn tady stával do roku 1938, kdy ho zdědil syn posledního majitele Aloise Smolky. Ten ho nechal zbourat a materiál z něj byl použit na stavbu místního koupaliště.
Mlýn znovu vystavěla až obec po roce 2005. „Je to víceméně takové dílo všech občanů v Jalubí,“ říká bývalý starosta Malovaný a dodává: „Dřevěné výplně dělal mistr truhlář Jan Vávra, krovy konstrukce střechy místní pila Vlachynský a nejdůležitější byl kameník, kdy se nám podařilo přemluvit pana Františka Švece.“ Lopaty pak dělal sám tehdejší starosta, kterým byl právě pan Malovaný.
Mlýn v Jalubí je během sezony volně přístupný každý den, přes zimu pak o víkendech.
Související
-
Větrný mlýn ve Velkých Těšanech je dominantou už 200 let. Domlelo se v něm po zásahu gestapa
Větrné mlýny lidé stavěli v otevřené a úrodné krajině, kde nebyl na dosah vodní zdroj.
-
Jezírko lásky a Barrandov – tajemná místa v okolí Luhačovic spojená s příběhy lásky i nenávisti
V pořadu Záhady a tajemství Zlínského kraje vás tentokrát zveme do Luhačovic za tajemnou atmosférou dvou míst.
-
Bojkovice mají za sebou krvavou historii, chránit je měl hrad Nový Světlov a místní kostel
Na zámek Nový Světlov v Bojkovicích na Uherskobrodsku je vidět odevšad. Vznikl přestavbou původního hradu, který měl pro místní kraj důležitou obrannou úlohu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
