Putování po kraji: V Zádveřicích lidé zvony tajně zakopali do země, v Kašavě mají zvon z roku 1390

Zvony stojí za velkou pozornost, protože jsou to mimořádná umělecká díla, která se v minulosti stávala velice hodnotnou válečnou kořistí.

Třeba při vpádech Tatarů a Turků v 17. století nebo během dvou světových válek.

Ničení zvonů se samozřejmě nevyhnulo ani Zlínskému kraji. Památkáři říkají, že těch skutečně historicky cenných kousků je v regionu už jenom několik stovek. Zvony byly neodmyslitelnou součástí křesťanství a lidé někdy pro jejich záchranu riskovali i životy.

Věra Hotařová se tak v dalším dílu putování po kraji zaměřila právě na zvony a jejich osudy.

Jednou rolníci, podruhé úředníci

Třeba v Zádveřicích na Zlínsku. V září roku 1917, to znamená v průběhu první světové války, tam rakouská vláda zabavila dva velmi vzácné zvony z věže evangelického kostela. Ještě před dalším transportem ale záhadně zmizely. Protože bylo jasné, jaký osud je čeká, rozhodla se skupina místních rolníků, že je zachrání.

Malebný kraj je to Slovácko. Proč se tak jmenuje je ale záhadou

Slovácko je oblast, která je ohraničená Ždánickým lesem a Chřiby, na jihovýchodě hřebenem Bílých Karpat, což je známé moravskoslovenské pomezí, a na jihu tokem řeky Dyje.

Zvony, z nichž jeden vážil 543 kg a druhý 265 kg, muži v noci tajně odvezli a zakopali je na poli do země. Stopy po sobě zahladili tak dokonale, že nikdo netušil, kam zmizely. Teprve po skončení I. světové války je země vykopali a zvony mohly být opět zavěšeny do věže kostela. Hrdinský čin plný dramatických okamžiků v zádveřickém kostele připomínají pamětní desky. Dočtete se tam také, že zvony byly rekvírovány ještě jednou, během druhé světové války a dokonce i odvezeny do Prahy.

I v tomto případě se je podařilo zachránit. Zásluhu na tom měli pražští úředníci, kteří zdržovací taktikou odsunovali transport zvonů až do konce války, a tak mohly být vráceny na původní místo, tedy do evangelického kostela v Zádveřicích. Památkový úřad v Brně je v roce 1946 prohlásil za památné.

Unikátní železný zvon v Kašavě

Zatímco zádveřické zvony ustály rekvizice obou světových válek, do Kašavy, to je další obec nedaleko Zlína, se původní zvonařská díla už nevrátila. V kostele svaté Kateřiny jsou teď zvony, které byly ulité v roce 1971. Ale i tak mají v kostelní věži unikátní kousek, který unikl rekvizici, je to zvon z roku 1390. Je totiž železný, takže se pro válečné účely nehodil. Říká se, že pochází z kaple nedalekého lukovského hradu.

Zajímavý příběh s dobrým koncem má uherskohradišťský zvon z roku 1593. Původně byl vyroben pro kostel sv. Jiří, ten ale vyhořel a už se ho nepodařilo obnovit. Zvon zkázu kostela jako zázrakem „přežil“ a byl přenesen do věže kostela sv. Františka Xaverského na Masarykově náměstí, kde zvoní dodnes.

Logo|foto:Český rozhlas

V kostele v Popovicích na Uherskohradišťsku mají třeba zvon z počátku 16. století, ale do kostelní věže se dostal až po druhé světové válce. Původní kostelní zvon byl rekvírovaný a už se ho nikdy nepodařilo najít.

Tak se popovičtí po válce vypravili do Prahy do skladiště zvonů a tam si náhradou za ten jejich vybrali zvon, který se jim líbil nejvíce. Vybrali dobře, protože teď mají druhou nejstarší památku tohoto druhu na Uherskohradišťsku.