Putování po kraji: V Zádveřicích lidé zvony tajně zakopali do země, v Kašavě mají zvon z roku 1390

V Zádveřicích zvony z mistního kostela dvakrát zachraňovali před zničením. A v Uherském Hradišti zvon z roku 1593 přežil požár a slouží dodnes.

Zvony stojí za velkou pozornost, protože jsou to mimořádná umělecká díla, která se v minulosti stávala velice hodnotnou válečnou kořistí.

Třeba při vpádech Tatarů a Turků v 17. století nebo během dvou světových válek.

Ničení zvonů se samozřejmě nevyhnulo ani Zlínskému kraji. Památkáři říkají, že těch skutečně historicky cenných kousků je v regionu už jenom několik stovek. Zvony byly neodmyslitelnou součástí křesťanství a lidé někdy pro jejich záchranu riskovali i životy.

Věra Hotařová se tak v dalším dílu putování po kraji zaměřila právě na zvony a jejich osudy.

Jednou rolníci, podruhé úředníci

Třeba v Zádveřicích na Zlínsku. V září roku 1917, to znamená v průběhu první světové války, tam rakouská vláda zabavila dva velmi vzácné zvony z věže evangelického kostela. Ještě před dalším transportem ale záhadně zmizely. Protože bylo jasné, jaký osud je čeká, rozhodla se skupina místních rolníků, že je zachrání.

Zvony, z nichž jeden vážil 543 kg a druhý 265 kg, muži v noci tajně odvezli a zakopali je na poli do země. Stopy po sobě zahladili tak dokonale, že nikdo netušil, kam zmizely. Teprve po skončení I. světové války je země vykopali a zvony mohly být opět zavěšeny do věže kostela. Hrdinský čin plný dramatických okamžiků v zádveřickém kostele připomínají pamětní desky. Dočtete se tam také, že zvony byly rekvírovány ještě jednou, během druhé světové války a dokonce i odvezeny do Prahy.

I v tomto případě se je podařilo zachránit. Zásluhu na tom měli pražští úředníci, kteří zdržovací taktikou odsunovali transport zvonů až do konce války, a tak mohly být vráceny na původní místo, tedy do evangelického kostela v Zádveřicích. Památkový úřad v Brně je v roce 1946 prohlásil za památné.

Unikátní železný zvon v Kašavě

Zatímco zádveřické zvony ustály rekvizice obou světových válek, do Kašavy, to je další obec nedaleko Zlína, se původní zvonařská díla už nevrátila. V kostele svaté Kateřiny jsou teď zvony, které byly ulité v roce 1971. Ale i tak mají v kostelní věži unikátní kousek, který unikl rekvizici, je to zvon z roku 1390. Je totiž železný, takže se pro válečné účely nehodil. Říká se, že pochází z kaple nedalekého lukovského hradu.

Zajímavý příběh s dobrým koncem má uherskohradišťský zvon z roku 1593. Původně byl vyroben pro kostel sv. Jiří, ten ale vyhořel a už se ho nepodařilo obnovit. Zvon zkázu kostela jako zázrakem „přežil“ a byl přenesen do věže kostela sv. Františka Xaverského na Masarykově náměstí, kde zvoní dodnes.

Logo

V kostele v Popovicích na Uherskohradišťsku mají třeba zvon z počátku 16. století, ale do kostelní věže se dostal až po druhé světové válce. Původní kostelní zvon byl rekvírovaný a už se ho nikdy nepodařilo najít.

Tak se popovičtí po válce vypravili do Prahy do skladiště zvonů a tam si náhradou za ten jejich vybrali zvon, který se jim líbil nejvíce. Vybrali dobře, protože teď mají druhou nejstarší památku tohoto druhu na Uherskohradišťsku.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.