Jediné město v Evropě. Zlín je funkcionalistický skvost budovaný podle plánu

Odborníci a teoretici moderního stavitelství se dokonce nechali slyšet, že zlínský funkcionalismus je dodnes těžko zařaditelný. Jsou toho názoru, že žádný z termínů, které charakterizují československou architekturu 20. a 30. let minulého století – tedy období hlavní výstavby města - není natolik výstižný, aby se jím dala pojmenovat architektura Zlína.

Potvrdila to i Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarných umění. Zlín je podle ní jedinečný tím, že je to jediné funkcionalistické město v Evropě důsledně budované podle urbanistického plánu.

Rozvoj Zlína za Baťů

Že za neuvěřitelně rychlým rozvojem kdysi malého městečka stojí světově proslulá podnikatelská rodina Baťů, není nutné zdůrazňovat. Firma vznikla v roce 1894 a začaly novodobé dějiny Zlína.

Kde se objevil Zlín? A nazývalo se někdy město Zlaté japko? Pátráme po tom, jak vzniklo jméno krajského města

• Upravit
• Smazat

Napadá vás, proč se město na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů jmenuje právě takto?

Prosperující společnost potřebovala výrobní prostory, dělníky a zázemí pro ně, to znamená školy, obchody, internáty či kulturní centra. Stavělo se podle urbanistického plánu architekta Jana Kotěry.

Všechny stavby měly svůj jednotný styl. Základním prvkem továrních budov i budov veřejného vybavení byl konstrukční sloupový systém o rozměrech 6,15 m x 6,15 m, železobetonová kostra, neomítnuté červené cihly, ocelová okna a rovná střecha. Obytné domky byly také z červených neomítnutých cihel, měly rovnou střechu a koupelnu se záchodem, v té době to nebylo úplně běžné, nejenom u nás, ale ani v Evropě. Hlavním cílem firmy bylo vytvořit pro zaměstnance zdravé, co nejjednodušší a levné bydlení, dostupné pro všechny.

První čtvrť dělnických domků se začala stavět v roce 1918. O pět let později byl Tomáš Baťa zvolen starostou Zlína a město i firma se mohly dál rozvíjet. Tentokrát podle plánů Františka Lydie Gahury, protože Jan Kotěra zemřel. Gahura byl sochař, a jak uvedla Ladislava Horňáková, vytvořil specifický charakter čtvrtí. Domky umístil podle vrstevnic a velmi citlivě je zasadil do přírody. Jak dokonale to vymyslel je vidět nejlépe z letadla nebo z vyhlídkové terasy. Tímto způsobem bylo postaveno několik kolonií. Domky dodneška slouží k bydlení a udivují návštěvníky Zlína.

Mrakodrap i náměstí

Centrem prvorepublikového Zlína bylo náměstí Práce. Byla to výstupní zóna z továrny a zároveň i kulturní a společenský filtr, kterým se procházelo do rodinných čtvrtí. První stavbou v této části byla tržnice, v začátcích sloužila jako jídelna, kino, byly v ní i prodejny. Nad ní byl v roce 1931 postavený obchodní dům, dnes má opět původní podobu, je úchvatný.

Zoologická zahrada pyšná na supy. Zlínská zoo slaví 70 let, chce se lišit od jiných

• Upravit
• Smazat

Zoo vznikla v parku, který obklopoval zámek v Lešné, ročně ji navštíví na 600 tisíc lidí.

Přibližně ve stejné době se stavěly další unikátní objekty, společenský dům, což je dnešní hotel Moskva, a Velké kino pro dva a půl tisíce návštěvníků, největší v Evropě. Ve Zlíně je to taky jediná veřejná stavba, která nemá klasickou konstrukci. Což je pochopitelné, protože dívat se na plátno přes sloupy by asi nebylo příjemné. Dá se říct, že domy rostly jako houby po dešti, byly jich desítky, snad i stovky, nepočítala jsem je a taky není možné o každé z nich něco říct. Proto vybírám pouze ty nejzásadnější.

A tou nej zlínskou funkcionalistickou stavbou je správní budova obuvnické firmy, tzv. 21 nebo taky zlínský mrakodrap architekta Vladimíra Karfíka. Jedna z prvních výškových staveb v Evropě a první v tehdejším Československu. 16poschoďová budova byla postavena osvědčeným konstrukčním sloupovým systémem a bez příček, prostoru se říkalo „kancelářská krajina". Za skutečnou technickou lahůdku je považován výtah - kancelář šéfa firmy s klimatizací a umývadlem. Skelet 77,5 metru vysoké budovy postavilo 40 dělníků za 160 dnů.